---

14-15.8.2008 Cesta začala v Praze Ruzyni, kde jsme nastoupili do Fokra 70 Austrien Airlines a přelétli ani ne hodinovým letem do Vídně. Tam již na nás čekal Boeing 777-200 Austrien Airlines OE-LPB. Naštěstí jsme na následném 11h dlouhém letu na letiště Tokio Narita seděli v prostřední části s rozesazením 3-3-3 a nikoliv v zadní, s konfigurací 3-4-3. Cesta vedla z Vídně přesVaršavy,  nad Ruskem přes Moskvu, Ural,  severně od Bajkalu až nad Chabarovsk a od něj již nad Japonské moře a Japonské ostrovy. Přes křídlo nebyl skoro žádný výhled, takže není ani obrazová dokumentace. Letěli jsme proti času, takže jsme přistávali v Tokiu druhý den ráno.
Po příletu jsme vyrazili vlakem z letiště na nádraží Tokio, kde jsme přestoupili na Shinkansen Hikaru a vydali se na cestu do Hirošimy. Cestou jsme jednou přestupovali v Osace. Po ubytování jsme ještě stihli krátkou zastávku ve večerní Hirošimě s návštěvou místní restaurace s místními specialitami.

---

16.8.2008: První den v Japonsku jsme strávili v Hirošimě, vypravili se okolo křesťanského kostela, založeného po válce počátkem 50 let a který navštívil i papež Jan Pavel II. Následně po prohlídce zahrad, které jsou relativně blízko hypocentraa byly obnoveny po své zkáze, jsme se vydali k hirošimskému hradu a do mírového parku k památníku výbuchu atomové bomby. Park se nachází v sousedství hypocentra výbuchu a jeho špička s T mostem byla cílem pro zaměření shození bomby. Nebe bylo šedivé, bylo špatné světlo a tak ani denní fotky nevyšly úplně nejlépe..

---

17.8.2008:Druhý den jsme zamířili na ostrov Mijadžima, který se nachází pár kilometrů jižně od Hirošimy a je zajímavý řadou chrámů a zajímavým výhledem na okolní moře. Počasí bylo střídavé, na ostrově jsme zažili od slunečného počasí až po déšť. Symbolem ostrova je velká plovoucí torie (šintoistická brána). Na první fotce je pohled z chrámů Svatyně Ikušučimy právě na plovoucí torii. Výhled z ostrova byl pak ztížen nízkou oblačností a mlhou v dálce, tak s použitím filtru jsem vytvořil poměrně ponurý pohled na záliv u ostrova. A nakonec, po Japonsku se jezdí Shinkanseny, o těch v dalších dnech. Jejich tvary jsou poměrně zvláštní.

---

18.8.2008: Dnes nás čekal přesun na jižní ostrov Kjušu, kdy nejprve jsme jeli courákem Shinkansenem Kodami jednu stanici do Hirošimy (30km, myslím, že tak rychle Pendolíno nejezdí), a následně jsme přestoupili na rychlý spoj Hikary do Hakaty. Shinkanseny v Japonsku jezdí už od roku 1964 a jejich síť se stále rozšiřuje. Jezdí mezi 200-300km/h, takže tento úsek 248km urazíte i se 4 zastávkami za 1h 10 minut, a jezdí na minutu přesně (průměrná odchylka v roce 2003 byla 6s oproti jízdnímu řádu u 160.000 spojů!!! :-)). Nejnovější spoje s modelem N700 dokáží zrychlit z 0 na 270km/h za 3minuty a úsek Tokio - Osaka v délce 515km zvládnou za 2h:25minut včetně 4 zastávek cestou. Další úsek jsme již jeli normálním rychlíkovým spojem až do Kumamota, které bylo pro následující dvě noci naší základnou. Následovala odpolední návštěva místní japonské zahrady, bohužel, rozptýlené světlo se na fotkách podepsalo.

---

19-20.8.2008: Z jednodenního výletu na sopku Mt. Aso, která mohutným výbuchem před 100.000 lety vytvořila největší kavernu na světě s obvodem přes 120km. Kaverna = skoro kruhová horská hradba, pozůstatek dávné sopky v sobě skrývá několik nových ještě aktivních sopek. Nejzajímavější je možnost dostat se až k doutnajícímu kráteru Nakadeke, ve kterém je vidět zelené kyselé jezírko. Bohužel, díky špatnému počasí byla viditelnost mizivá a tomu odpovídají i přiložené fotky. Proto jsme následující den s lepšící se předpovědí znovu dorazili na Mt. Aso. První pohled na horu sice o moc lepším počasí nevypovídal, ale během dopoledne se mraky zvedly a tím jsme zvládli i let vrtulníkem nad sopkou. Heliport je ale nově přesunut z náhorná plošiny dolu do nížiny v caverně do zápavného parku, takže cestak letu byla poněkud náročnější a doplněná hledáním. V parku pak byla kromě zvířat a papoušku k vidění úžasná Zodiac zahrada.
Večer nás čekal ještě přesun rychlíkem do Hakaty a následně Shinkansenem do Kjóta.

---

21.8.2008: Tento den jsme věnovali památkám Kjóta. navštívili jsme hrad Nidžó, který nechal zbudovat šógun Tokugawa Iejasu okolo roku 1600. Po obědě ve východní Gionu jsme se přesunuli okolo pětipatrové pagody Jasaka přes kamenné uličky ke chrámu Kiomizudera. Cestou jsme měli štěstí a potkali Gejši a večer pak navštívili divadlo No.

---

22.8.2008: Cesta na severní pobřeží ostrova Honšu na písečnou kosu Amanohašidate. Ta odděluje záliv od laguny, je 4km dlouhý a porostlá borovicemi. Podle japonské mytologie je Amanohašidate místem,kde bohové vytvořili Japonské souostroví.

---

23.8.2008: Nara, město založené v roce 710 a během 74let bylo první japonskou metropolí. Jedním z nejúchvatnějších míst je chrám Tódaidži. Chrám byl dokončen v roce 752 a největší jeho dominantou je síň pro 16m vysokou bronzovou sochu Budhy, která je zároveň největším odlitým Budhou na světě. Na jeho výrobu bylo použito přes 450tun bronzu a sochu neponičily ani četné přírodní katastrofy či požáry. Postižená byla jedině jeho hlava, která při posledním velkém požáru spadla a musela být v roce 1692 odlita znova. Síň, která je o 1/3 menší než původní stavba je zároveň největší čistě dřevěnou budovou na světe. Zajímavé byly i návštěvy ve chrámu Nigacudo a ve velké svatyni Kasuga. V parku se také nachází ve chrámu Kófukudži pětipatrová pagoda, která je druhou nejvyšší pagodou Japonska.

---

24.8.2008: Kjóto, ještě jsme mu věnovali jeden půlden před cestou do Tokia. Nemohli jsme vynechat známý zlatý pavilon Kinkakudži, který je jednou z nejfotografovanějších staveb Japonska. Jen kousek cesty od tohoto pavilonu se nachází chrám Rjóandží se slavnou Zenovou zahradou, kde je z ruzných pohledu vidět max. 14 z 15 kamenů v zahradě.

---

25.8.2008: Předchozí večer jsme se přesunuli z Kjota do Tokia (dříve se jmenovalo Edo), dnešního hlavního města Japonska. Tokio je dnes městskou aglomerací s 35-40 miliony obyvatel, sítě linek železnice a metra jsou velmi rozsáhlé a cestování z jedné části do druhé je i více jak na hodinu. Prohlídku jsme začali v Asakuse, kde se nachází brána Kaminari-mon s velkým amplionem a s tržnicí Nakamise, která vede do Sensojského chrámu. Po cestě lodí po jedné z tokijských řek jsme navštívili moderní čtvrt Nishi-Shinjuku s nejvyššími tokijskými budovami. Dominantou je 243m vysoká tokijská radnice a velice zajímavá je i NS building s otevřeným interním prostorem.

---

26.8.2008: Kamakura, jedno ze starých císařských měst, později pozbylo na svém významu a snad i proto se v něm zachovala řada památek. Nejzajímavější je venku umístěný bronzový Budha. Odpoledne jsme se stavili v Yokahomě u nejvyšší budovy japonska,296m vysoké Landmark Tower. Z výšky 69 pater bohužel toto odpoledne nebylo skoro nic vidět, nízké mraky a mlha úplně zastínily výhled. V jasných dnech je zde vidět v dálce i hora Fuji, teď nebylo vidět ani na zem ze 275m vysokého vyhlídkového patra.

---

27.8.2008: Cesta do Nikko v japonských Alpách nám poskytla možnost fotit několik verzí japonských rychlovlaků Shinkansesen, jezdících na severní trase z Tokia. V Nikko jsme dojeli až ve stometrovému vodopádu, napájeného z horského jezera.

---

28.8.2008: Dopoledne jsem se vypravil na hlavní tokijské letiště Narita, která patří mezi největší letiště světa a vyznačuje se převážně provozem velkých letadel (widebody). Na provozu to bylo vidět, samé Boeing 777 a 747, sem tam doplněné o Airbus A343, A346, A330 a MD11

---

---

(c) 2008 - Jakub Vaněk.